ani bych se nedivila, kdybyste ve slovníku pod heslem „katastrofa”, nalezli mé jméno

Používá technologii služby Blogger.

Knižní (ne)oblíbenci


To, že mladí lidé nečtou, vůbec není pravda, stačí si projet instagram, twitter, tumblr či jinou sociální síť a určitě narazíte na spousty příspěvků s motivem knih. Po čase ale zjistíte, že narážíte na neustále ty stejné tituly. Dle mého názoru lidé čtou stejně jako tomu bylo dřív, jen se jejich výběr zúžil na horké novinky, které momentálně hýbou světem.
V dnešním článku se nechci věnovat tomu, zda je to dobře či špatně, buďme rádi, že lidstvo má v dnešním světě plném technologií vůbec pořád o literaturu zájem, ať už o tu brakovou či kvalitnější. Spíše bych se podívala právě na jednotlivé knihy, konkrétně na ty, které se staly obrovským hitem, ale mě jako čtenářku nechaly naprosto chladnou.


1. Ostrov lhářů
Tato kniha byla u nás obrovským must read minulého léta, já jsem se k ní sice dostala teprve nedávno, ale lepší pozdě než nikdy. I když v případě Ostrova lhářů by možná "nikdy" nebyla tak špatná volba. Úplně jsem nepochopila, čím si získala kniha tolik příznivců. Ano, konec byl netradiční a nepochybně zajímavý, ale předešlých 240 stran bylo jenom spousty pěkný slovíček bez děje. Některé slovní obraty byly opravdu krásné, to se musí autorce nechat, ale sledovat tolik stran naivní a z mého pohledu hodně umělou milostnou zápletku a utrápenou hlavní hrdinku? Ne, děkuji.


2. Hvězdy nám nepřály
Lidí, kteří nikdy nepřečetli ani jednu jedinou knihu od Johna Greena, asi příliš není. Každá jeho nová kniha je obrovským trhákem. Dokážu si i celkem představit, že pro některé fanynky tohoto autora, jsou Hvězdy nám nepřály tak trochu Biblí.  Uznávám, že příběh je to pěkný a smutný, ale takových tu už bylo... Pro mě je to taková průměrná knížečka o rakovině se smutným koncem, kterou mi znechutil až všechen ten povyk kolem.

3. Sirotčinec slečny Peregrinové
Této sérii buď naprosto propadnete nebo vás absolutně nijak neosloví. Bohužel, já jsem ten druhý případ. Mám ráda podivné věci a tajemno, ale tohle na mě asi bylo až příliš podivné?
Nevím, zkrátka mě to nějak nevtáhlo do děje. Musím se přiznat, že jsem knihu ani nedočetla, ale kvůli Timu Burtonovi, jenž se ujal filmového zpracování, a jehož tvorbu absolutně zbožňuji, tomu možná ještě šanci dám...


4. Selekce
Spousty krásných šatů a neodolatelný princ, jednoduché dívčí čtení, kterému jsem nakonec ani já neodolala. Něco na té sérii asi bude, možná rychlý a plynulý děj, ale romantický trojúhelník, zamilované řečičky a naprosto primitivní a jednoduchý styl psaní celou tu sérii dle mého názoru tak nějak shazují.

5. Papírová města
Ne, opravdu proti Greenovi nic nemám, například jeho kniha Hledání Aljašky se mi líbila, i když to nepřiznávám úplně hrdě... Toto je opravdu zvláštní kniha, v níž začátek a konec fungoval, ale všechno ostatní ne. Mimochodem jsem jediná, komu přijdou jeho postavy z různých knížek charakterově dost podobné?

Jaký máte názor na tyto knihy, vy? Chybí vám v tomto seznamu nějaká?