ani bych se nedivila, kdybyste ve slovníku pod heslem „katastrofa”, nalezli mé jméno

Používá technologii služby Blogger.

Lunapark


Autor: Stephen King
Originální název: Joyland
Nakladatelství: Beta - Pavel Dobrovský
Rok vydání: 2013
Počest stran: 204
Mé hodnocení: ★★
Anotace:
Píše se rok 1973 a jsme v zábavním parku na malém městě v Severní Karolíně. Devin Jones, vysokoškolák s literárními ambicemi a čerstvě zlomeným srdcem, se rozhodne pracovat přes léto u kolotočů. Najde si mezi světskými nové přátele, kteří ho nakonec přijmou mezi sebe, zachrání jednomu děvčeti život, spřátelí se s umírajícím chlapcem a zamiluje se do jeho krásné matky. První polovina příběhu je milá a nostalgická, ale už zde se jako spodní proud táhnou zlověstná znamení. Devin se dozví nejen to, jak se obsluhuje kolotoč, ale i to, že ve Strašidelném zámku byla před čtyřmi lety zavražděna dívka, jejíž vrah nebyl dopaden a dívčin duch se lunaparkem stále potuluje…

V tom pokoji jsem po večerech vysedával s potichu puštěným stereogramofonem, přehrával si Jimiho Hendrixe a Doors a chvilku přemýšlel o sebevraždě.

Kingovi jsem nikdy nějak extra nepřišla na chuť, rozhodně je to brilantní spisovatel, ale mě osobně, na to že je mistrem hororu, jeho knihy nepřijdou tak děsivé. Moje první seznámení s Kingem bylo skrze jeho knihu Carrie, která má velmi dobré hodnocení a ohlasy, mě ale opravdu nijak extra nezaujala a hodnotila bych ji slabšími třemi hvězdičkami. To mě ale neodradilo od dalších jeho knih, které se mi líbily již více, ale furt to nebylo nic, co by mi vyrazilo dech (výjimkou je Dlouhý pochod, ten byl opravdu perfektní).
Lunapark mi byl prezentován jako detektivní příběh a navíc jsem byla tímto autorem již tolikrát zklamaná, že jsem nečekala nic moc. Nakonec jsem byla ale velmi mile překvapena, sice ne tolik jako u již zmíněného Dlouhého pochodu, ale i tak si myslím, že kniha byla opravdu čtivá a zajímavá.
Námět měl velký potenciál, ten mi ale přišel tak trochu nevyužit. Parta děcek na brigádě v lunaparku s krvavou minulostí, vyšetřování vražd, záhadná věštkyně, duchové, umírající chlapec...
Možná to teď zní trochu moc překombinovaně, ale při čtení samotné knihy mi to tak rozhodně nepřišlo. Celkově mě to vážně bavilo, hlavní hrdina měl skvělý hudební vkus a přišel mi dosti sympatický. 
King umí psát, to rozhodně nepopírám, jen mě doposud jeho knihy příliš neoslovily, Lunapark ovšem mezi tyto knihy jednoznačně nepatří a velmi ráda ji zařadím do seznamu knih, které si plánuji přečíst ještě někdy znova.

Četli jste něco od Stephena Kinga? Jaký máte názor na jeho knihy?