ani bych se nedivila, kdybyste ve slovníku pod heslem „katastrofa”, nalezli mé jméno

Používá technologii služby Blogger.

Střet králů

Obálka titulu Střet králů - Píseň ledu a ohně 2
Zdroj
Autor: George R. R. Martin
Originální název: A Clash of Kings
Nakladatelství: HarperCollinsPublishers ( ČR TALPRESS )
Rok vydání: 1999 ( ČR 2011 )
Počet stran: 944
Mé hodnocení: ★★★★☆

Anotace: Čas zešílel. Deset let dlouhé léto pokoje a hojnosti se blíží ke konci, a jako zuřivá bestie se neodvratně blíží krutá, mrazivá zima. Dva mocní muži - král Robert Baratheon a lord Eddard Stark - kteří třímali žezlo moci v časech nuceného míru, jsou mrtví. Zatímco oblohu protíná znamení zkázy - kometa barvy krve a plamene - o moc nad rozdělenou říší bojuje šest frakcí. Eddarův syn Robb byl korunován za Krále severu. Na jihu vládne domnělý následník trůnu Joffrey Baratheon, oběť intrik dvořanů v Králově přístavišti. O trůn usilují také dva Robertovi bratři a ke starému způsobu dobývání se rovněž vrací v nemilost upadlý rod Železných mužů. V bitvě o světadíl riskuje svou existenci i exilová královna, Matka draků. A na severu se muži Noční hlídky vydávají do krutých končin za Zeď, aby se vypořádali s divokými a Jinými, co tam přebývají. Na pozadí krvesmilstva a bratrovraždy,alchymie a válek lze cenu slávy měřit jen krví. A chuť vítězství mohou poznat pouze muži a ženy z té nejtvrdší oceli... a s tím nejtvrdším srdcem. Protože - když se střetnou králové - chvěje se celá říše.




Na začátek, bych se vám chtěla omluvit za to, že tak dlouho nevyšla žádná knižní recenze. Jsem teď v prváku na gymnáziu, takže se snažím zvládat školu a celkově, jak skončily prázdniny, nějak nemám na čtení vůbec čas. Obzvlášť takováhle bichle se četla déle...
Minule jsem vám psala o prvním dílů (Hra o trůny) ze série Píseň ledu a ohně. Dnes se podíváme na díl druhý. Co se týče seriálové podoby knihy, tak se zde našlo více odchylek než u předchozího dílu, ale o to pro mě bylo čtení daleko záživnější ( přece jenom vědět, co se kde a jak přesně stane, není při čtení knih moc příjemné ).
Opět jsem žasla nad Martinovým spisovatelským umem. Takových postav, zápletek, rodů, propracovanost prostředí do sebemenších detailů,... Občas mi ta historie jednotlivých rodů dělala problémy, a proto velmi oceňuji stručný ( dobrá, možná ne tak stručný - čtyřicetistránkový ) a přehledný popis postav a rodů.
K dějovým linkám jednotlivých postav - Tyrion mě bavil tak jako vždy a většinou jsem se nemohla dočkat, až se zase dostanu k nějaké té kapitolce, která bude vyprávět jeho příběh.
Sansin ( nemám ponětí, jak se to jméno skloňuje ) pohled na věc byl také fajn. V podstatě mě bavily všechny linky, dokonce i Branova, kterou ke konci Theon moc pěkně obohatil.
Jediné, co se mi tedy moc nelíbilo, byla Catelyn.
Deanerys také začala ztrácet na zajímavosti...
Na druhou stranu vím, jak se bude vyvíjet třetí kniha a tam mi to obě tyto postavy vynahradí...
Abych to nějak shrnula, Martinovy knihy rozhodně nepatří mezi ty, u kterých si můžete dovolit přeskočit jeden díl, aniž by se stalo něco zásadního. Také by ho neměli číst lidé, kteří trpí strachem z tlustých knih ( tahle kniha by se dala možná použít i jako zbraň, hodili byste ji někomu silou o hlavu a schválně, jak dlouho by mu trvalo, než by se skácel k zemi ).
Pro milovníky fantasy je série Písně ledu a ohně naprostým literárním skvostem! Hlavně se moc neupínejte k postavám, protože nakonec to stejně Martin udělá tak, že vaše oblíbence povraždí!
Sama jsem se několikrát přistihla, jak přemýšlím nad tím, jak dlouho bych asi v Martinově světě přežila. Také by mě zajímalo, jak by dopadl například Harry Potter, kdyby ho nenapsala Rowlingová, ale náš zabiják postav - George...

- Ginger