ani bych se nedivila, kdybyste ve slovníku pod heslem „katastrofa”, nalezli mé jméno

Používá technologii služby Blogger.

Dítě číslo 44

Zdroj
Autor: Tom Rob Smith
Originální název: Child 44
Nakladatelství: Simon & Schuster (ČR Euromedia Group)
Rok vydání: 2008 (ČR 2015)
Počet stran: 384
Mé hodnocení: ★★★★

Anotace: 
Když strach dokáže umlčet celý národ, alespoň jeden člověk musí vyslovit pravdu... Sovětský svaz, rok 1953. Stalinův železný stisk neustále sílí. Brutální praktiky ministerstva státní bezpečnosti (MGB) nejsou žádným tajemstvím. Režim dokonce občanům přikazuje věřit, že socialistické společnosti se podařilo zcela vymýtit zločinnost. Když se u železniční trati v Moskvě najde mrtvola malého chlapce, zaskočí příslušníka MGB Lva Děmidova – válečného hrdinu, upřímně oddaného režimu – tvrzení příbuzných oběti, že šlo o vraždu. Lev splní rozkaz nadřízených a pomůže zatajit fakta, začnou v něm však hlodat pochybnosti. Brzy poté se jeho život převrátí naruby. Lva degradují a s manželkou Raisou, podezřelou ze špionáže, pošlou do zapadlého města na Urale. Ke svému překvapení Lev zjistí, že k vraždám dětí dochází i tam. Manželé si dobře uvědomují, že později je čeká mnohem tvrdší trest než pouhé vyhnanství. Snad právě proto se rozhodnou riskovat život a pátrat po vrahovi na vlastní pěst. Román Dítě číslo 44, zdařilý a oceňovaný debut mladého britského autora Toma Roba Smithe, vychází ze skutečného případu sériového vraha Andreje Čikatila. Román s reálným pozadím nabízí kromě strhujícího kriminálního příběhu i děsivý obraz diktatury, která se drží u moci jen díky stupňovanému teroru.


Toto je kniha, kterou jsem si chtěla přečíst už před nějakou dobou, bohužel v knihovně je o ní neustále zájem, a tak je v podstatě pořád vypůjčená.
Naštěstí mám naprosto báječného spolužáka, který byl ochotný mi ji půjčit. Takovéto lidi obdivuji, protože já jsem, co se týče knih, tak trochu sobec. Asi bych nepřežila ten pocit nejistoty, jestli se mi vrátí v pořádku, neponičená, nepopsaná,...
Teď už ale k samotné knize.
Děj se odehrává v padesátých letech v Sovětském svazu. Já osobně jsem se nikdy moc o historii Sovětského svazu nijak nezajímala, celkově mi je takový nesympatický (nějaký ten všeobecný přehled pochopitelně mám, ale nikdy jsem ho nijak netoužila prohlubovat). Námět mě ale velmi zaujal, a tak jsem to zkusila a nelituji toho! Kniha nakonec patří mezi ty nejlepší, co jsem doposud četla.
Na knize se mi velmi líbilo, že byla psána z nejrůznějších pohledů, ať už Lva, jeho manželky, vraha, obětí,... Bylo to takové různorodé a zajímavé.
Dalším plusem je celková propracovanost a genialita děje, protože jak čtenáři během čtení zjistí, nejedná se jen tak o obyčejného vraha a všechno má nějaký svůj důvod.
Postavy mi také byly vcelku sympatické. Líbí se mi, jak Lev nad všemi těmi rozkazy, které dostává, přemýšlí a spousty věcí je mu proti srsti.
Raisu jsem si zamilovala díky její schopnosti přežít a svým způsobem jsem chápala i vraha, kterého mi bylo někdy i líto.
Autor se dotýkal i takových témat jako je homosexualita, rozdvojená osobnost,...
Momentálně se mi stahuje film a doufám, že bude aspoň z poloviny tak dobrý jako knižní předloha...

4 komentáře

  1. Může být zajímavá, já o ní ještě neslyšela :)
    Denisse Beauty

    OdpovědětVymazat
  2. Knížku mám doma, ale už asi půl roku jí má pučenou kamarádka, takže to nevypadá, že se k ní v nejbližší době dostanu.
    http://fandombeforebloodcz.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem v tomhle ohledu sobec :D Od té doby, co se mi vrátila jedna kniha poničená, odmítám komukoliv půjčovat knížky... :D

      Vymazat